Jak vybrat nosiče ,,příčníky" na střechu auta.
Nosiče jsou klíčovým prvkem pro přepravu sportovního vybavení nebo jiného nákladu na střeše vozidla. Existují obecně dva typy nosičů – ty, které se montují na...
Zde naleznete seznam nejpoužívanějších zkratek v diagnostice a jejich stručné vysvěltení. Po kliknutí na vybraný pojem sjede obraz přímo do pasáže s požadovaným textem, který se zarovná při horním okraji obrazovky.
Česky přeložitelné jako „lokální síť řídicích jednotek“. Původně jej vyvinul Bosch pro řídicí systémy automobilů, v posledních letech se využívá v i průmyslové automatizaci řídicích systémů, senzorů a akčních členů, fyzicky jde o tzv. kroucenou dvou linku, která propojuje CAN kompatibilní řídicí jednotky
Asociace pro Standardy v Automatizaci a Měřící systémy.
Jedná se o podstatnou součást vznikajícího automobilového ASAM standardu, který popisuje komunikační vrstvu mezi aplikacemi na straně uživatele (PC) a diagnostickými službami na straně vozidla, potažmo řídící jednotky (ECU).
Norma pro automobilovou diagnostiku určená pro vozy vyrobené od 1. 1. 1996. V tomto roce byla norma povinná v USA. V Evropě se zavedla déle, v roce 2000. U dieselových vozů až v roce 2003.
Norma pro evropské vozy, vycházející z OBD II. Definuje mimo jiné normy elektronických funkcí pro řízení systémů motorů, emise výfukových plynů nebo trvalé zajištění min. vypouštění škodlivin během provozu vozidla.
Díky normě EOBD jsou taktéž zajištěny nižší emisní hodnoty, jelikož právě tato norma specifikuje standardy EURO V a EURO IV týkající se množství povolených emisí. Specifikace EOBD2 určuje ještě o něco více stanovení v daném rozsahu. Dle této specifikace se musejí řídit všichni evropští výrobci zhruba od roku 2008.
JOBD (Japanese On-Board Diagnostics)
Opět norma vycházející z OBD II. Tentokrát se týká vozidel vyráběných v Japonsku. Tato norma nedefinuje celé nové hodnoty, pouze používá specifické protokoly na čtení živých hodnot z vozu.
Alfanumerický kód chyby systému. Zkratka pro chybový kód, který vám nalezne diagnostika.
Standardizovaný přípojný konektor ve vozidle. Standard „SAE J1962“ zavádí jednotnou 16 pinovou diagnostickou zásuvku, která musí být v každém vozidle umístěna z místa přístupného řidiči, nejdále však 50 cm od volantu.
Zde je přiklad umístění takového konektoru:
Označení chybového kódu, který se může vyskytnout náhodně (sporadicky). Takovéto chyby se vyskytují nejčastěji jen během jednoho jízdního cyklu, např. vynechání válce při startu, které se ale stalo pouze jednou a nejedná se tak o trvalou chybu. Tyto kódy jsou taktéž užitečné pro kontrolu, zda byla provedena oprava součásti na voze správně a neobjevují se tak žádné sporadické chyby.
Diagnostické K vedení, a také asynchronní sériový protokol. Norma EOBD využívá pro komunikaci s vozem právě vedení přes „K-Linku“ (v zásuvce PIN 7). U novějších vozidel (od roku 2004) to také může být protokol „CAN“, který je popsán o něco výše.
Počet otáček za minutu. Značka jednotky je „ot/min“. Používá se zejména pro vyjádření rychlosti otáčení nejrůznějších mechanických zařízení (motor, turbodmychadlo).
Příklad otáček:
„Agentura pro ochranu životního prostředí“. Úřad starající se o dodržování emisních norem a ochranou životního prostředí vůči vzduchu, vodě a zemi. Každé vozidlo musí v dnešní době splňovat danou normu, kterou EPA stanovila pro určitý model (motorizaci) vozu. Organizace začala operovat 2. prosince 1970, po založení prezidentem USA Richardem Nixonem. V současnosti má asi 17 tisíc zaměstnanců, 10 regionálních poboček a 27 laboratoří.
Domovská stránka - www.epa.gov
Neboli „elektronická řídicí jednotka“ je vestavěný počítač pro řízení automobilových systémů (motor, brzdový systém…). Řídicí jednotka sleduje činnost systému pomocí elektrických vstupů, ke kterým jsou připojeny senzory. Regulační zásahy provádí řídicí jednotka pomocí elektrických výstupů, kterými řídí akční členy (žárovka, servopohon, elektromagnetický ventil apod.) Pro vzájemnou komunikaci řídicích jednotek slouží její síťové rozhraní. Obvykle se využívají sériové sběrnice „CAN“, „LIN“ nebo „FlexRay“.
Příklady jednotek:
Někdy se také můžeme setkat s označením „PCM“ (power-train control module), „ECM“ (electronic control module) nebo „CCM“ (central control module). Všechny tyto zkratky jsou jiným vyjádřením pro ECU a byly pouze vymyšleny jako alternativní označení v jiném použití. Lze se také setkat s použitím zkratky ECU ve smyslu "Řídící jednotka motoru". Toto označení je také platné, tudíž je nutné vždy odlišit, zda se jedná o přímo jednotku motoru či nikoliv.
Elektronický katalog náhradních dílů pro automobily koncernu VW. Katalog je určen pro autorizované servisy. Program je v češtině, obsahuje obrázky každého dílu v automobilu a sestavový (rozkladový) výkres s umístěním součástky. Zároveň zobrazí objednací číslo dílu, výběr variant (např. barvy apod.) a také – podle toho, jak starý máte ceník – cenu dílu u dealera.
Nevýhodou u ETKY je skutečnost, že program pro svoje spuštění požaduje rozlišení monitoru 1280x1024 bodů. Kvůli tomu jej nelze použít na množství notebooků, které toto rozlišení nepodporují.
Elektronický katalog dílů pro neznačkové prodejce. Lze zakoupit nebo zdarma objednat demoverzi ze stránek distributora. Produkt se platí formou měsíčního paušálu cca 20 EUR. Stejně jako u ETKY, i zde je katalog v češtině, obsahuje obrázky každého dílu v automobilu a sestavový (rozkladový) výkres s umístěním součástky. Zároveň zobrazí objednací číslo dílu, výběr variant (např. barvy apod.) a také – podle toho, jak starý máte ceník – cenu dílu u dealera.
Jedná se o profesní sdružení odborníků z oblasti leteckého, automobilového a dopravního průmyslu. Sdružení je standardizační organizací pro oblast motorových dopravních prostředků, včetně osobních a nákladních automobilů, lodí, vzdušných prostředků apod. Členství je otevřené veřejnosti, zvláště pro ty, kdo se zajímají o lidské faktory a ergonomické standardy.
Domovská stránka – www.sae.org
Institut stanovující normy a standardy, podle kterých se řídí veškeré parametry prakticky v každém lidském odvětví. Jedná se o soubor údajů, kterým se musí řídit všechny členské státy na zemi a dodržovat tak jednotlivé normy. Tyto normy jsou zavedeny i v diagnostice a vše se tak tedy řídí podle nich. Kupříkladu každý protokol musí mít své ISO, podle kterého je definováno, co všechno musí splňovat.
Domovská stránka – www.iso.org
Zkratka, kterou se mezi lidmi označují vozidla VW koncernu. Tuto zkratku vymyslela sama automobilka, jako označení distribuce a leasingu vlastních vozů, nikoliv jako označení automobilky. Používána byla oficiálně v letech 1978 až 1992, kdy od ní společnost odstoupila. Paradoxem ovšem je, že označení VAG se mezi lidmi natolik uchytilo, že se používá dodnes ve spojení se značkou.
Ve skutečnosti se ve zmiňovaném období psala s tečkami – „V.A.G“. V případě, že by byla použita bez teček, tedy v této podobě – „VAG“, jednalo by se o první písmena slov „Volkswagen Automobil Group“ (Automobilová Skupina Volkswagen). Dnes už je opět používána bez teček, takže jí takto můžeme rozložit. Ovšem v době, kdy s ní automobilka přišla, zkratka neznamenala nic a pouze lidovou tvořivostí se během let začala brát jako označení celého koncernu a skupiny Volkswagen.
Nebo-li „Identifikační číslo vozidla“ je mezinárodně jednoznačný identifikátor motorových vozidel, zpravidla vyražený na štítku trvale připevněném ke karoserii vozu nebo vyražený do karosérie samotné - většinou na obtížně dostupné a záměnné části nosného skeletu. Ražení VIN se obvykle provádí předformovanými raznicemi až po lakování karosérie a VIN bývá u modernějších vozů duplikováno i v jiných místech - typicky v průhledu stínícího lemu předního okna a v dalších, nezveřejňovaných místech.
Číslo je tvořeno 17 písmeny a číslicemi, jeho formát je od roku 1983 určen normou (ISO 3779). V Severní Americe je přidělování čísel oproti normě ještě upřesněno, takže tam VIN nese dodatečné informace. Je zde také použito nástavbové ISO a to v této podobě – „ISO 3779:1983“.
17-ti místný kód je tvořen následovně. První 3 znaky identifikují zemi původu a výrobce. 4. – 6. znak definuje popisný kód vozidla. Posledních 10 znaků představuje číslo karoserie, resp. sériové číslo. Desátý znak zleva identifikuje modelový rok vozu a jedenáctý znak z leva potom továrnu.